Cíl: porovnat účinky vastus medialis šikmé (VMO) řízení motoru rekvalifikace (MCR) a čtyřhlavý sval posílení (QS) cvičení na počátku načasování mediální (VMO) a boční (vastus lateralis, VL) čtyřhlavého svalu.,
Metody: Tento single-slepé randomizované kontrolované studie se zúčastnilo 60 v současné době bez bolesti jedinci s anamnézou přední bolest kolena a zpoždění (>10 ms) nástup VMO v poměru k VL během schodiště krokování. Oslepený hodnotitel přijal opatření na začátku léčby, ihned po 6 wk léčby a po sledování 8-wk. Oba cvičební programy zahrnovaly týdenní individuální fyzioterapeutické sezení s domácími cvičeními. Program MCR obsahoval specifické cvičení VMO zahrnující EMG biofeedback, většinou ve funkčních polohách nesoucích hmotnost., Program QS zahrnoval cvičení s otevřeným kinetickým řetězcem s progresivním odporem. Primárním výsledkem byla latence mezi nástupem aktivity EMG VMO vzhledem k aktivitě VL během schodišťového kroku měřeného pomocí povrchových elektrod.
Výsledky: Během schodiště, stoupání, došlo k významné změně, okamžitě po zásahu v VMO-VL načasování v MCR skupiny (P = 0.04), ale tam byl žádný významný rozdíl ve změně mezi skupinami. Během sestupu schodiště se VMO-VL načasování změnilo v obou skupinách (P < 0.,01), přičemž skupina MCR vykazuje větší změnu než skupina QS (P = 0.02). Po dokončení tréninku byla síla quadricepsu vylepšena pouze ve skupině QS (all p < 0.001). Při sledování se VMO načasování a síla kvadricepsu zlepšily v obou skupinách ve srovnání s výchozí hodnotou (P < 0.01), ale mezi skupinami nebyl žádný rozdíl.,
Závěry: i když větší změny v řízení motoru během schodiště sestup a síly jsou vyvolané intervencí, které se zaměřují na každý z těchto parametrů v krátkodobém horizontu, oba parametry jsou podobně se zlepšil i po ukončení tréninku, bez ohledu na cíl intervence.