Nevládní organizace (NGO), dobrovolná skupina jednotlivců nebo organizací, obvykle není spojen s žádnou vládou, která je vytvořena pro poskytování služeb nebo pro zastánce veřejné politiky. Ačkoli některé nevládní organizace jsou neziskové korporace, drtivá většina jsou neziskové organizace. Některé nevládní organizace, zejména ty, které sídlí v autoritářských zemích, mohou být vytvořeny nebo kontrolovány vládami. Podle většiny definic nejsou politické strany a zločinecké nebo násilné partyzánské organizace považovány za nevládní organizace., Otázky, jimiž se zabýval Nevládní organizace oscilují lidská obavy (např. lidská práva, ochrana životního prostředí, humanitární pomoc a rozvojové pomoci), a rozsah jejich činnosti mohou být lokální, národní nebo mezinárodní. Některé nevládní organizace plní kvazivládní funkce pro etnické skupiny, kterým chybí vlastní stát. Nevládní organizace mohou být financovány soukromými dary, mezinárodními organizacemi, vládami nebo jejich kombinací.,
nevládní organizace existují již po staletí; v roce 1910 uspořádalo asi 130 mezinárodních skupin koordinační orgán nazvaný Unie mezinárodních sdružení., Termín nevládní organizace byl vytvořen v době založení organizace Spojených Národů (OSN) v roce 1945 rozlišovat soukromé organizace z mezivládních organizací (mezinárodních mezivládních organizací), jako samotná OSN. Mnoho velkých mezinárodních Nevládních organizací, jako je Amnesty International, Mezinárodní Federace Červeného Kříže a Červeného Půlměsíce, Oxfam International, CARE, Save the Children, a World Wildlife Fund, jsou nadnárodní federací národních skupin. Dalšími mezinárodními nevládními organizacemi, jako je Greenpeace a Sierra Club, jsou organizace hromadného členství., Většina nevládních organizací je malá, místní organizace nejsou formálně přidruženy k žádnému mezinárodnímu orgánu, i když mohou získat nějaké mezinárodní financování místních programů.
nevládní organizace vykonávají různé funkce. Poskytují informace a technické odborné znalosti vládám a mezinárodním organizacím (například specializovaným agenturám OSN) o různých mezinárodních otázkách, které často poskytují místní informace nedostupné vládám. Nevládní organizace mohou obhajovat jménem konkrétních politik, jako je oddlužení nebo zákaz nášlapných min (např., mezinárodní kampaň za zákaz min) a mohou poskytovat humanitární pomoc a rozvojovou pomoc (např. Červený kříž, Oxfam a péče). Nevládní organizace mohou také monitorovat lidská práva nebo provádění environmentálních právních předpisů (např. Mezinárodní Unie pro Ochranu Přírody, Amnesty International, Human Rights Watch, a Transparency International).,
Od druhé Světové Války—a zejména od roku 1970—Nevládní organizace roztrhl pytel, zejména na národní a místní úrovni., Na mezinárodní úrovni bylo vytvořeno velké množství nevládních organizací, které se zabývají otázkami, jako jsou lidská práva, práva žen a ochrana životního prostředí. Mezinárodní nevládní organizace se zároveň staly důležitými aktéry světových záležitostí v rámci OSN a jejích specializovaných agentur a na jiných fórech., Různé faktory přispěly k růstu Nevládních organizací, včetně globalizace; zvýšit úroveň nadnárodní problémy, jako jsou ty právě uvedené, růst v OSN-sponzorované globální konference, které často obsahují paralelní NEVLÁDNÍ organizace fóra, komunikační revoluce, která je spojena s jednotlivci a skupiny prostřednictvím faksimile (fax), Internet a e-mail; a šíření demokracie, která posílila občanské společnosti a umožnil jednotlivci tvořit a provozovat organizace volněji. Na počátku 21. století existovalo asi 6 000 uznávaných mezinárodních nevládních organizací.,
i když Nevládní organizace se značně liší ve velikosti, organizaci a přístup, které sdílejí základní přesvědčení, že principiální osob, které pracují společně, může udělat hodně pro řešení lidských problémů a problémů životního prostředí prostřednictvím grassroots organizační, kreativní využívání informací, a sofistikované politické strategie., Nevládní organizace hrály ústřední roli v globálních kampaních proti otroctví, obchodu se slonovinou, lovu velryb, násilí na ženách, apartheidu v Jižní Africe a šíření jaderných zbraní.
nevládní organizace mají vliv na politiky a programy vlád a Igo dodržováním nebo účastí na schůzích, na nichž jsou sjednávány normy, zásady, Smlouvy a Úmluvy, spory řešeny a přidělovány zdroje. Přestože jsou členy OSN státy, článek 71 Charty OSN opravňuje hospodářskou a sociální radu (ECOSOC) udělit poradní status nevládním organizacím., Na počátku 21. století bylo více než 2000 nevládních organizací oficiálně akreditováno s poradním statusem. Akreditovaným nevládním organizacím je automaticky uděleno právo účastnit se konferencí sponzorovaných OSN, ačkoli každá konference má jiná pravidla pro účast jiných nevládních organizací, zejména místních. Kromě OSN si ostatní Igo stanovili vlastní pokyny pro účast nevládních organizací.
nevládní organizace mají vliv díky své odbornosti a přístupu k důležitým zdrojům informací., V důsledku toho je nyní prostřednictvím těchto organizací veden významný podíl rozvojové pomoci a humanitární pomoci. V některých případech však pouhý počet nevládních organizací a jejich rozmanitost ztěžují rozvoj koordinovaného přístupu k určitým problémům. Dalším faktorem, který má tendenci omezovat jejich účinnost, je jejich vnímaný nedostatek reprezentativnosti. Mnoho mezinárodních Nevládních organizací, například, tvrdí, že mluví pro národy Afriky, Asie, nebo latinské Ameriky, i když jejich vedení je nakreslena téměř výhradně z Evropy nebo Severní Ameriky.,
Od konce 20. století, některé vlády reagovaly na rostoucí moc a vliv Nevládních organizací tím, že jim říkal, že nedemokratické a odpovídá pouze na ty, kteří jim poskytují finanční prostředky. Jiné vlády se pokusily zabránit některým nevládním organizacím v účasti na mezinárodních rozhodovacích fórech. Navzdory těmto obtížím hrají nevládní organizace i nadále důležitou roli při vývoji globálních norem a pravidel pro širokou škálu nadnárodních otázek.,
Nobelova Cena za Mír byla udělena několik Nevládních organizací, včetně Mezinárodního Výboru Červeného Kříže (1917, 1944 a 1963), Amnesty International (1977), Mezinárodní Lékaři pro Prevenci Atomové Války (1985), Mezinárodní Kampaň za Zákaz nášlapných Min (1997) a Mezivládní Panel pro Změnu Klimatu (2007). Úplný seznam příjemců Nobelovy ceny za mír naleznete v tabulce.,
rok | jméno | země* | ||
---|---|---|---|---|
*Národnosti je uděleno občanství příjemce v době ocenění byla provedena. Ceny může být odmítnuto, nebo ne udělena v letech, kdy není hoden příjemce mohou být nalezeny, nebo když situace ve světě (např. Světové Války i a II) zabraňuje shromažďování informací potřebných k rozhodnutí., | ||||
1901 | Henri Dunant | Švýcarsko | ||
Frédéric Passy | Francie | |||
1902 | Élie Ducommun | Švýcarsko | ||
Charles-Albert Gobat | Švýcarsko | |||
1903 | Pane Randal Cremer | BRITÁNII., | ||
1904 | Institut Mezinárodního Práva | (založena 1873) | ||
1905 | Berta, baronka von Suttner | Rakousko-Uhersko | ||
1906 | Theodore Roosevelt | USA, | ||
1907 | Ernesto Teodoro Moneta | Itálie | ||
Louis Renault | Francie | |||
1908 | Klas Pontus Arnoldson | Švédsko | ||
Fredrik Bajer | Dánsko | |||
1909 | Auguste-Marie François Beernaert | Belgie | ||
Paul-H-B., d’Estournelles de Konstantní | Francie | |||
1910 | International Peace Bureau | (založen 1891) | ||
1911 | Tobias Michael Carel Asser | Nizozemí | ||
Alfred Hermann Fried | Rakousko-Uhersko | |||
1912 | Elihu Root | USA | ||
1913 | Henri-Marie Lafontaine | Belgie | ||
1917 | Mezinárodní Výbor Červeného Kříže | (založena 1863) | ||
1919 | Woodrow Wilson | USA, | ||
1920 | Léon Bourgeois | Francie | ||
1921 | Karl Hjalmar Branting | Švédsko | ||
Christian Lous Lange | Norsko | |||
1922 | Fridtjof Nansen | Norsko | ||
1925 | Sir Austen Chamberlain | velká BRITÁNIE | ||
Charles G. Dawes | U. I., | |||
1926 | Aristide Briand | Francie | ||
Gustav Stresemann | Německo | |||
1927 | Ferdinand-Édouard Buisson | Francie | ||
Ludwig Quidde | Německo | |||
1929 | Frank B. Kellogg | U. I. | ||
1930 | Nathan Söderblom | Švédsko | ||
1931 | Jane Addams | U. I. | ||
Nicholas Murray Butler | U. I. | |||
1933 | Sir Norman Angell | BRITÁNII., | ||
1934 | Arthur Henderson | U.K. | ||
1935 | Carl von Ossietzky | Germany | ||
1936 | Carlos Saavedra Lamas | Argentina | ||
1937 | Robert Gascoyne-Cecil, 1st Viscount Cecil | U.K. | ||
1938 | Nansen International Office for Refugees | (founded 1931) | ||
1944 | International Committee of the Red Cross | (founded 1863) | ||
1945 | Cordell Hull | U.S., | ||
1946 | Emily Greene Balch | U.S. | ||
John R. Mott | U.S. | |||
1947 | American Friends Service Committee | U.S. | ||
Friends Service Council (FSC) | U.K. | |||
1949 | John Boyd Orr, Baron Boyd-Orr of Brechin Mearns | U.K. | ||
1950 | Ralph Bunche | U.S., | ||
1951 | Léon Jouhaux | France | ||
1952 | Albert Schweitzer | Alsace | ||
1953 | George C. Marshall | U.S. | ||
1954 | Office of the United Nations High Commissioner for Refugees | (founded 1951) | ||
1957 | Lester B. Pearson | Canada | ||
1958 | Dominique Pire | Belgium | ||
1959 | Philip John Noel-Baker, Baron Noel-Baker | U.K., | ||
1960 | Albert John Luthuli | South Africa | ||
1961 | Dag Hammarskjöld | Sweden | ||
1962 | Linus Pauling | U.S. | ||
1963 | International Committee of the Red Cross | (founded 1863) | ||
League of Red Cross Societies | (founded 1919) | |||
1964 | Martin Luther King, Jr. | U.S., | ||
1965 | organizace Spojených Národů dětský Fond | (založena 1946) | ||
1968 | René Cassin | Francie | ||
1969 | Mezinárodní Organizace Práce | (založena 1919) | ||
1970 | Norman Ernest Borlaug | USA | ||
1971 | Willy Brandt | Srn | ||
1973 | Henry Kissinger | USA, Adolfo Pérez Esquivel |
Argentina |
|
1981 | Úřad Vysokého Komisaře organizace Spojených Národů pro Uprchlíky | (založen 1951) | ||
1982 | Alfonso García Robles | Mexiko | ||
Alva Myrdal | Švédsko | |||
1983 | Lech Wałęsa | Polsko | ||
1984 | Desmond Tutu | Jižní Afrika | ||
1985 | Mezinárodní Lékaři pro Prevenci Jaderné Války | (založena 1980) | ||
1986 | Elie Wiesel | U.,S. | ||
1987 | Oscar Arias Sánchez | Costa Rica | ||
1988 | organizace Spojených Národů, Mírové Síly | |||
1989 | Dalai Lama | Tibetu | ||
1990 | Michail Gorbačov | sovětský SVAZ | ||
1991 | Aun Schan Su Ťij | Myanmaru | ||
1992 | Rigoberta Menchú | Guatemala | ||
1993 | F. W., de Klerk | South Africa | ||
Nelson Mandela | South Africa | |||
1994 | Yasser Arafat | Palestinian | ||
Shimon Peres | Israel | |||
Yitzhak Rabin | Israel | |||
1995 | Pugwash Conferences | (founded 1957) | ||
Joseph Rotblat | U.K., | |||
1996 | Carlos Filipe Ximenes Belo | Východní Timor | ||
José Ramos-Horta | Východní Timor | |||
1997 | Mezinárodní Kampaň za Zákaz nášlapných Min | (založena 1992) | ||
Jody Williams | USA, | |||
1998 | John Hume | Northern Ireland | ||
David Trimble | Northern Ireland | |||
1999 | Doctors Without Borders | (founded 1971) | ||
2000 | Kim Dae-Jung | South Korea | ||
2001 | United Nations | (founded 1945) | ||
Kofi Annan | Ghana | |||
2002 | Jimmy Carter | U.S., | ||
2003 | Shirin Ebadi | Iran | ||
2004 | Wangari Maathai | Kenya | ||
2005 | Mohamed ElBaradei | Egypt | ||
International Atomic Energy Agency | (founded 1957) | |||
2006 | Grameen Bank | (founded 1976) | ||
Muhammad Yunus | Bangladesh | |||
2007 | Al Gore | U.S., | ||
Intergovernmental Panel on Climate Change | (founded 1988) | |||
2008 | Martti Ahtisaari | Finland | ||
2009 | Barack Obama | U.S.,ue Quartet | (founded 2013) | |
2016 | Juan Manuel Santos | Colombia | ||
2017 | International Campaign to Abolish Nuclear Weapons | (founded 2007) | ||
2018 | Denis Mukwege | Democratic Republic of the Congo | ||
Nadia Murad | Iraq | |||
2019 | Abiy Ahmed | Ethiopia | ||
2020 | World Food Programme | (founded 1961) |